BOJOVÁ UMĚNÍ A REALITA IV.

"MÁŠ RÁD SUPER TRÉNINKY NA POHODU?"
"Bát se námahy není vlastností muže." SENECA
Způsob vedení a organizace tréninků je výkladní skříní školy a zkušenému pozorovateli řekne skoro vše.
Trénuje se méně než dvakrát týdně? Chybí řádné rozcvičení? Posiluje se, ale chaoticky a bez koncepce? Při tréninku se skoro ani nezapotíš? Nejsou cvičenci instruktorem motivováni a vedeni k samostatnému zdokonalování? Zcela chybí sparingová cvičení? Při nácviku úderových technik a kopů nejsou používány lapy či boxovací pytle? Je skoro veškerý trénink přizpůsobován začátečníkům a pokročilejší cvičenci nemají skoro žádný prostor pro zvyšování své technické výkonnosti? Nejsou součástí výcviku lekce psychologie násilného střetnutí či taktiky jeho řešení?
Odpověděl jsi více než dvakrát ano?
V tom případě se určitě neúčastníš výcviku "reálné" sebeobrany a boje. Kdo ti to tvrdí, tak se tě pokouší "pěkně napálit".
Tento článek byl prozatím poslední z cyklu věnovaného školám bojového umění a jejich případné uplatnitelnosti v sebeobranné praxi. Tak co? Trénuješ reálnou sebeobranu nebo klameš sám sebe?