BOJOVÁ UMĚNÍ A REALITA IV. 

"MÁŠ RÁD SUPER TRÉNINKY NA POHODU?"

"Bát se námahy není vlastností muže." SENECA

Způsob vedení a organizace tréninků je výkladní skříní školy a zkušenému pozorovateli řekne skoro vše. 

Trénuje se méně než dvakrát týdně? Chybí řádné rozcvičení? Posiluje se, ale chaoticky a bez koncepce? Při tréninku se skoro ani nezapotíš? Nejsou cvičenci instruktorem motivováni a vedeni k samostatnému zdokonalování? Zcela chybí sparingová cvičení? Při nácviku úderových technik a kopů nejsou používány lapy či boxovací pytle? Je skoro veškerý trénink  přizpůsobován začátečníkům a pokročilejší cvičenci nemají skoro žádný prostor pro zvyšování své technické výkonnosti?  Nejsou součástí výcviku lekce psychologie násilného střetnutí či taktiky jeho řešení? 

Odpověděl jsi více než dvakrát ano? 

V tom případě se určitě neúčastníš výcviku "reálné" sebeobrany a boje. Kdo ti to tvrdí, tak se  tě pokouší "pěkně napálit". 

Tento článek byl prozatím poslední z cyklu věnovaného školám bojového umění a jejich  případné uplatnitelnosti v sebeobranné praxi.  Tak co? Trénuješ reálnou sebeobranu  nebo klameš sám sebe?